• Úvodní strana
• Společnosti a živnosti
• • Typy společností
  • Druhy živností
• Podnik
• • Efektivnost podniku
  • Životní fáze podniku
• Finance
• • Náklady
  • Výdaje
  • Výnosy
• Management
• • Krizový management
• Zdroje informací
• • Internet
  • Literatura
• Vzorce
• Prezentace
• Technologie
• • Microsoft Excel
• Diskusní fórum

Efektivnost podniku

• Výrobní faktory - národohospodářská teorie
• Výrobní faktory - z pohledu podnikové ekonomiky
• - řídící práce
• - výkonná práce
• - hmotný dlouhodobý majetek
• - materiál
• Kombinace výrobních faktorů
• Směrodatné ukazatele

O podniku můžeme prohlásit, že vyrábí efektivně, když produkuje výrobky uspokojující potřeby trhu s maximálním využitím všech výrobních faktorů, přičemž jsou v optimálním množství a proporci.
Efektivnost = užitečnost, ale taky výsledek, následek. Výsledkem podniku jsou služby a výrobky = výstup = output podniku. Vznikají spotřebou výrobních činitelů = vstup = input podniku.

Efektivnost = výstup / vstup = output / input = výrobky (služby) / výrobní faktory

Výrobní faktory jsou výrobní činitelé, které umožňují uskutečnění výroby. Rozlišujeme členění výrobních faktorů podle národohospodářské teorie (obecná ekonomie) a z hlediska podnikové ekonomiky.

Výrobní faktory - národohospodářská teorie

S dělením VF podle národohospodářské teorie se každý již dozajista potkal, patří sem práce, půda, kapitál.

Jak je známo, práce je primárním výrobním faktorem a jejím nositelem je člověk. Výsledkem použití práce je mzda.
Půda je produktem přírody a není volným statkem. Stejně jako práce je výrobním faktorem primárním. Vlastníci půdy dosahují výhody proti těm, kteří půdu nevlastní. Tyto výhody mají podobu pozemkové renty.
Kapitál je výrobním faktorem odvozeným. Kapitálem nazýváme statky, které byly vyrobeny, aby se podílely na výrobě jiných statků. Výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok. Zvláštní formou kapitálu je technologie, která nemá podobu hmotného statku, ale myšlenky, originálního řešení výrobního postupu atd. Dobrá technologie může výrazně znásobit účinky práce, půdy i kapitálu, proto je sama výrobním faktorem.

Výrobní faktory - z pohledu podnikové ekonomiky

Z hlediska podnikové ekonomiky dělíme VF na dispozitivní výrobní faktory a elementární výrobní faktory.

Dispozitivní výrobní faktory - řídící práce
Elementární výrobní faktory - výkonná práce
- dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, budovy, stroje)
- materiály (suroviny, pomocné a provozní látky aj.)

Řídící práce (dispozitivní výrobní faktor)

Jedná se o řídící práci, která zajišťuje optimální kombinaci všech ostatních výrobních faktorů. Bez tohoto faktoru nemohou být ostatní faktory účelně a hospodárně využity. K tomu musí vytvořit jednotné podnikové řízení - management, stanovit cíle podniku a způsoby jejich dosažení. Management provádí řadu činností od plánování, vytváření organizace, rozdělování úkolů, běžného rozhodování, koordinace až po kontrolu plnění cílů a úkolů.

Výkonná práce (elementární výrobní faktor)

Výkonnou prací rozumíme lidskou energii a duševní schopnosti vynakládané pracovní silou při výrobě statků. Účinnost lidské práce, tj. množství výrobků připadající na jednoho pracovníka, označujeme jako produktivitu práce. Cenou práce je mzda a další personální náklady. Mzdové náklady tvoří hrubá mzda (tj. součet základní mzdy, přesčasové mzdy a příplatků za práci ve ztížených podmínkách) a vedlejší mzdové náklady (placená dovolená).

Hmotný dlouhodobý majetek (provozní prostředky) (elementární výrobní faktor)

Do dlouhodobého hmotného majetku zahrnujeme soubor veškerých prostředků, které jsou spotřebovány v jednom výrobním cyklu, ale slouží v podniku delší dobu. Patří sem pozemky, budovy, stavby, stroje, výrobní zařízení, nástroje, dopravní prostředky, výpočetní technika atd. Rozlišujeme u nich technickou a ekonomickou životnost.

technická životnost - je dána způsobilostí výrobních faktorů plnit výrobní účel, tj. produkovat technicky nezávadné statky
ekonomická životnost – je dána schopností VF zajistit potřebnou hospodárnost, tj. vyrábět statky s takovými náklady, které jsou schopné konkurence

Provozní prostředky v době své životnosti ztrácí svou užitnou hodnotu i tržní hodnotu. Hodnotu ztrácí tím, že jsou používány (opotřebení) a také vlivem technického pokroku, který přináší nové, dokonalejší prostředky. Vyjádřením postupného snižování jejich hodnoty jsou odpisy. Prodejem výrobků se částky odpisů vrací do podniku. Protože výše odpisů ovlivňuje výši zisku, jsou pro daňové účely zákonem předepsány způsoby odpisování a odpisové sazby pro jednotlivé skupiny dlouhodobých aktiv.

Materiál (pracovní předměty) (elementární výrobní faktor)

Jako materiál označujeme pracovní předměty, ze kterých vznikají finální výrobky. Patří k nim suroviny, základní materiály, pomocné materiály, součástky, obaly, ale i energie.
Suroviny jsou přírodní látky v původním stavu (např. železná ruda), základní materiály jsou částečně zpracovány a stávají se základní substancí výrobku (plechy, tyčová ocel), pomocné materiály napomáhají vzniku výrobků (barvy, lepidla). V řadě podniků tvoří spotřebovaný materiál významnou složku nákladů. Proto jedním z principů činnosti podniku je princip hospodárnosti, tj. snaha o dosahování nejvyšších výsledků s co nejnižšími náklady.

Kombinace výrobních faktorů

Aby mohla probíhat výroba, řekli jsme si, že se musí spojit určité výrobní faktory. U některých výrob mohou některé faktory chybět – mnoho služeb nepotřebuje materiál nebo dlouhodobý hmotný majetek. Jediné, co nikdy nemůže chybět je faktor první a druhý – dispozitivní a výkonný. Lidskou práci prostě nelze vynechat. Účinně spojit výrobní faktory do jakési spolehlivě fungující a prosperující jednotky má za úkol management.

Častým jevem je, že nějaký faktor převažuje nad ostatními, pak rozlišujeme podniky:
pracovně náročné – značný podíl mají mzdové náklady – sklárny, porcelánky
materiálově náročné – nejvíce nákladů na spotřebu – chemický průmysl
kapitálově náročné – těžební průmysl – zde v nákladech dominují odpisy

Směrodatné ukazatele

Měřítko efektivnosti = hodnota výstupu / hodnota vstupu

Je zřejmé, že efektivnost je pojem nutně související s hodnotami a můžeme ji chápat jak z technické, tak z ekonomické stránky.
technická efektivnost = míra vykonané práce ve vztahu ke vstupu energie, toto pojetí nezkoumá, co tvoří vykonanou práci a zda je užitečná, či ji někdo potřebuje
ekonomická efektivnost = souhrnná efektivnost všech výrobních faktorů

Hodnota výstupu = hodnota statků vyrobených za určité období
Hodnota vstupu = hodnota výrobních faktorů spotřebovaných na daný výstup

Použijeme-li jako hodnotu výstupu výnosy, můžeme vytvořit – výnosy / náklady, výnosy / kapitál. První se používá v převrácené hodnotě a vyjadřuje:
Ukazatel haléřové nákladovosti (koeficient nákladovosti)= náklady / výnosy

Náklady = peněžně vyjádřená spotřeba výrobních faktorů ( i jejich opotřebování) – což je v podstatě pojetí nákladů ve finančním účetnictví
Oproti tomu poněkud jinak charakterizujeme ekonomické pojetí nákladů = v penězích vyjádřené oběti na statcích a výkonech s vidinou většího užitku. Zahrnuje tedy i to, co bylo obětováno, nejen zaplaceno.

Ekonomický zisk = cena (výnosy) – ekonomické náklady

Ekonomické náklady a ekonomický zisk používáme v manažerském rozhodování – viz ukazatel EVA.

Náklady podniku souvisí s jeho výnosy za určité období, proto časově je rozlišujeme na:
Náklady na příští období = v běžném období jsou uskutečněny výdaje na výrobky, které budou v příštím období.
Výdaje v příštích období = výrobek už máme, ale vyvolá náklady až v příštím období.
Dále se odlišují peněžní výdaje = úbytek peněžních fondů, jako příklad můžeme uvést koupi nového stroje, kde se náklady projeví až v odpisech, které přenášejí cenu stroje do nákladů podniku.

Více informací naleznete v kategorii Finance > Náklady.

Nyní se vraťme k našim vzorečkům, které předcházely třídění nákladů. Mluvili jsme o měřítku efektivnosti (= hodnota výstupu / hodnota vstupu) a o ukazateli haléřové nákladovosti (= náklady / výnosy). Oba ukazatele (ukazatel haléřové nákladovosti a měřítko efektivnosti) můžeme považovat za charakteristiku hospodárnosti.

Hospodárnost = skutečné náklady / náklady při optimální kombinaci VF

Hospodárnost je často ztotožňována s efektivností, oboje se snaží dosáhnout co nejlepších výsledků při co nejnižších nákladech.

Pokud chceme zjistit rentabilitu stačí použít jako ukazatele výstupu zisk a získáme tyto ukazatele rentability:
- rentabilita výnosů = zisk / výnosy
- ukazatel rentability nákladů = zisk / náklady
- rentabilita obratu = zisk / obrat
- rentabilita celkového kapitálu (ROA) = zisk / celkový kapitál
- rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = zisk / vlastní kapitál

ROA (return on assets) = výnosnost aktiv ROE (return on equity) = výnosnost vlastního jmění

Z těchto pojmů je třeba se ještě blíže zabývat výnosy a ziskem.

Výnosy podniku = peněžní ocenění podniku za výrobky či služby, nezáleží zda došlo v tom určitém období k jejich inkasu, to je odlišuje od peněžních příjmů (= přírůstky peněžních prostředků (úvěr např.). Více o výnosech v kategorii Finance - Výnosy.

Hospodářský výsledek = výnosy – náklady za určité období
V převýší N . . . HV = zisk
N předčí V . . . HV = ztráta

Tímto se dostáváme k definici zisku:
= základní motiv podnikání
= hlavní kritérium při rozhodování
= hlavní zdroj samofinancování
Rozlišujeme:
• účetní zisk = zjistíme ho z účetnictví, z výsledovky, je vykazován jako provozní zisk (prov. výnosy – náklady), zisk z finančních operací a mimořádný zisk.
• daňový zisk = výpočte se pomocí daných úprav účetního zisku.
• ekonomický zisk = výnosy – náklady

Důležitá informace - bod zvratu u zisku

Poslední aktualizace 6.5.2009, informace na stránce jsou průběžně doplňovány.